Kategorie

Špenát

důležitá listová zelenina aneb proč bychom jej měli jíst?


Špenát

Pro mě do nedávna neznamenal nic zvláštního. Nic, čemu bych snad měla věnovat vůbec nějakou pozornost. Špenát pro mě znamenal zajímavé zpestření roku - příchod Velikonoc. A tak jsem dodržovala tradici, která se dodržovala i u nás doma a dělali jsme si špenát na zelený čtvrtek. Ideálně s knedlíkem a moravským vrabcem.
To je tak vše, co pro mě špenát znamenal. 

Pak se ale událo v mém životě spoustu věcí o kterých bude zase jiný článek a já se o špenát začala zajímat více a více, až jsem přeskládala všechny své stravovací hodnoty a na místo, kde dříve kraloval můj milovaný chleba s máslem, dnes trůní špenát.


V okamžiku, kdy jsem se pro špenát bezmezně nadchla, začala jsem ho konzumovat a to samozřejmě syrový a nevařený, hned mě moje milovaná babička začala upozorňovat a doslova bít na poplach, že to, co dělám je nebezpečný a že z toho budu mít minimálně ledvinový kameny. No ještě jsem to završila tím, že jsem jí prozradila, že i dceři dopřávám syrový špenát ranním smoothie


Nebudu popírat, že mě tím nevyplašila. Začala jsem pátrat a hledat, kde je pravda?

Norman W. Walker ve své knize píše: 

"Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou. V syrovém špenátu je obsažena kyselina šťavelová ve své přirozené, organické formě a stimuluje ve spolupráci s ostatními přirozenými látkami, obsaženými ve špenátu, střevní peristaltiku. Vařením špenátu se naproti tomu organické vlastnosti všech účinných látek zničí, což platí i o kyselině šťavelové, která se mění v anorganickou a jako taková může tvořit krystalky v ledvinách."


Je potřeba podotknout, že Norman W. Walker pojmy organická a anorganická myslí trošku jinak, než jak nás to učili na hodinách chemie. 


A Jiří Janča uvádí:

"Hořčík obecně brání vzniku ledvinových kamenů a také vzniku hemeroidů. Nejčastější příčinou vzniku ledvinových kamenů je kyselina šťavelová (špenát, šťovík, reveň apod.}, která spolu s vápníkem tvoří nerozpustné šťavelany. Nedostatek hořčíku tuto tvorbu umožňuje, dostatek nedovolí vznik šťavelanů.

Totéž s obměnou platí pro hemeroidy. Již vzniklé ledvinové kameny lze léčit, ale léčba trvá 4,5 až 6 let u šťavelanů, u jiných kamenů a hemeroidů pak méně. V obou případech se denně podává 300 mg hořčíku a 10 mg vitamínu B6 navíc k potravě."



Kyselina listová: 

Špenát má velmi vysoký obsah volné kyseliny listové. Je to vitamín B9. Průměrná denní dávka je obsažena ve 200 g špenátu. Tělo potřebuje kyselinu listovou pro lepší využití bílkovin ze stravy, pro stavbu zvlášť komplikovaných molekul a pro tvorbu červených krvinek. Kromě toho je velmi důležitá pro správnou funkci zažívacího traktu. Svědění jazyka a sklon k průjmům je jedna z prvních známek nedostatku kyseliny listové. K dalším příznakům také patří únavnost a ztráta energie, což potvrzuje i Victoria Boutenko ve své knize 12 kroků k syrové stravě.


Pozitivní a velmi důležitý vliv špenátu na naše trávení

Obsah sekretinu špenátového. Obsah této látky byl hlavním důvodem pro zařazení špenátu do rejstříku léčivých rostlin. Sekretin je jeden z tzv. "gastro-intestinálních hormonů". To jsou látky tvořené žaludečními a střevními buňkami, které řídí trávení. Ovlivňují především tvorbu pankreotické šťávy. Kromě toho zvyšují účinnost jiného gastro - intestinálního hormonu "pankreozyminu", který povzbuzuje tvorbu trávicích enzymů ve slinivce břišní.


Pankreotická šťáva - normální denní množství činní ne méně než 2 litry - neutralizuje žaludeční kyseliny. Jakmile je neutralizována, je ukončen jeden časový úsek trávení a začíná další, stejně důležitý. Tuto přesnou časovou posloupnost, která má pro správné zpracování velký význam, řídí z velké části sekretin. V důsledku chronických onemocnění slinivky břišní, která dnes zdaleka nejsou vzácná, dochází k poruchám tohoto systému. Objeví se zažívací slabost, způsobená slinivkou břišní. Kromě diety a podávání trávicích enzymů má zvláštní význam i špenát a špenátová šťáva. Rostlinný sekretin, který obsahují, povzbuzuje oslabenou tvorbu sekretinu slinivky břišní.


Před nebo k hlavnímu jídlu se užívá 1 - 2 polévkové lžíce šťávy a také špenát jako zelenina.

Pacienti se sklony k ledvinovým kamenům se pro jistotou mohou uchýlit ke šťávě z čerstvých kopřiv, která obsahuje podstatně méně kyseliny listové (ale i méně sekretinu).


Sekretin povzbuzuje především slinivku břišní. Hořké látky podporují trávení, posilují srdce, nervy, játra. špenát silně podporuje krvetvorbu a posiluje imunitní systém. Karotenoidy mají vliv na krásnou zdravou kůži a zlepšují vidění. Špenát pomáhá proti ekzémům, chronické zácpě, podporuje růst u dětí, pozitivně ovlivňuje stabilitu kostí. V USA je považován za oficiální zeleninu na ochranu proti rakovině.

Sekretin také potencuje účinek cholecystokininu. Má také trofické účinky na pankreas. Po příjmu glukosy spouští vylučování insulinu do krve, čímž normalizuje hodnotu glykémie.


Chlorofyl:

Chlorofylová molekula je složena ze sítě tvořené molekulami uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku. Je zajímavé srovnat tento vzorec s hemoglobinem, barvivem našich červených krvinek, který má podobné složení, jen místo atomu hořčíku má atom železa.
V této analogii nalézáme jedno z tajemství užitku chlorofylu pro lidské tělo. Přísní vegetariáni, jejichž strava neobsahuje škroby a zrní, ale hojnost čerstvých šťáv s převahou šťáv zelených, žijí déle a téměř netrpí degenerativními chorobami, na rozdíl od lidí, živících se hlavně vařenou potravou a málo, nebo vůbec ne, potravou syrovou a šťávami.
Chlorofyl není užitečný jen u krevních a srdečních chorob, ale je účinný i ke zmírnění dýchacích problémů a potíží, především nosních dutin a plic. Hlavní příčina infekcí a bolestí vedlejších dutin, stejně jako průduškových potíží a astmatu, včetně senné rýmy, je hlen.
Chlorofylin má schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím.
Bylo zjištěno, že čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho účinky antimutagenní a protirakovinné.
Nejúčinnější je chlorofyl v přirozeném (syrovém) stavu - dopřejte si každé ráno lahodné smoothie.
Dr. Gruskin později opakoval Buergiho sledování a po testování 1200 pacientů zjistil, že „chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně." Granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení. Podle těchto výzkumů chlorofyl proces hojení urychluje.
Uplynulo patnáct let a američtí vědci Sack a Barnard (1955) ukázali, že „chlorofyliny zvyšují místní prokrvení". Větší prokrvení zlepšuje zásobení tkáně výživnými látkami a kyslíkem. Tím je v ní podpořen reparační a regenerační proces.
Hojivé účinky chlorofylu byly pozorovány nejen v chirurgii, ale i v dermatologii. Nejlepších léčebných úspěchů s přípravky obsahujícími chlorofyl bylo dosaženo u „pacientů s chronickými kožními vředy". Ti, kdo zkoumali účinek chlorofylu při léčbě nosních, krčních a ušních chorob, se shodně vyjádřili, že „je zajímavé, že neexistuje jediný sledovaný případ, kdy by po použití chlorofylu nebylo pozorováno zlepšení anebo úplné vyléčení."
Chlorofyl má také dezinfekční vlastnosti, kterých se využívalo u pacientů s kolostomií (vyústění tlustého střeva na přední stěnu břišní), kostními infekcemi, infekcemi v dutině ústní, popáleninami apod., obzvlášť v průběhu druhé světové války. V nesnadných válečných podmínkách museli lékaři používat k léčbě neobvyklé metody. Např. „... dr. Warner F. Bowers a jeho spolupracovníci ve všeobecné nemocnici americké armády aplikovali na otevřené rány chlapců ležících na sále chlorofyl. Rány páchly tak silně, že nejen vojáci, ale i lékaři a sestry ztráceli chuť k jídlu. Z důvodu vědeckého srovnání přikládali lékaři chlorofylový roztok na rány pouze u každého druhého vojáka. Zápach z ran ošetřených chlorofylem do osmačtyřiceti hodin zmizel." Vojáci, kteří nebyli ošetřeni chlorofylem, se začali dožadovat „zelené medicíny" i pro sebe. Problém zapáchajících otevřených ran byl vyřešen.


Dusičnany*:

Tato skvělá zelenina také v sobě ukládá z půdy dusičnany, které se mohou přeměnit na zdraví škodlivé dusitany.*  Odstraněním stonků a výrazných listových žeber se snižuje obsah této sloučeniny, které je v těchto částech nejvíce. Jejich odstranění nám sice přidá zase další práci na víc, ale já to považuji již za zcela samozřejmé.

 Vliv dusitanů ovšem není tak škodlivý, jak by se na první pohled mohlo zdát. A teď právě přichází na řadu ten slavný Pepek námořník a jeho silné svaly, které měl právě po konzumaci špenátu.

Pracovníci stockholmského Karlova institutu zkoumali, jak látky obsažené ve špenátu a další zelenině přispívají k růstu svalů. Dusičnany rozpuštěné ve vodě dávali celý týden pít myším a pak je porovnávaly s "bezdusičnanovými" hlodavci. "Myši, které byly na dusičnanech, měly mnohem silnější svaly," uvedli vědci v prohlášení.
Množství dusičnanů, které myši ve vodě měly, odpovídalo 200 až 250 gramům špenátu na člověka denně. "Je to tedy snadno dosažitelné množství," řekl Andres Hernandez, jeden z výzkumníků oddělení fyziologie a farmakologie Karlova institutu.
Vědci vysvětlili, že konzumace dusičnanů – například ve špenátu – zvyšuje sílu svalů. Člověk pak snáze zvedá činky nebo utíká do kopce. Zvyšuje se také výdrž svalů.
Studie ale není zajímavá jen pro lidi, kteří sportují. "Skutečně zajímavou částí je posunout se dál a podívat se na lidi se svalovou ochablostí, se svalovými nemocemi nebo i na stárnoucí lidi, zda to může skutečně zlepšit funkci jejich svalů," řekl.
Hernandez dodal, že výzkumníci chtějí provést několik dalších studií na myších, ale také na lidech.

Doping nejen pro sportovce, ale i adolescenty:

Špenát se pro svůj vysoký obsah vitamínů a minerálů doporučuje také těm, kdo provádějí fyzicky náročnou práci, sportovcům a adolescentům.


Vliv špenátu na těhotenství:

Zajímavou zkušenost nám poskytuje americká porodní asistentka Fran R. (není možné uvádět celé její jméno, jelikož nemá oficiální povolení k provádění této praxe). Každopádně její mnohaleté zkušenosti předčí každého čerstvě diplomovaného studenta.

Budoucím maminkám, o které se stará, doporučuje řadu různých bylinek a speciálních potravin, aby minimalizovala rizika spojená právě s narozením dítěte. Tak přišla na to, že špenát a šťáva z něj výrazně pomáhají snižovat výskyt vad u nenarozeného plodu a také množství potratů. Aby mohla Fram budoucím maminkám poskytnout své služby, často cestuje i mimo svůj okres. proto již viděla obtížných porodů více, než je zdrávo. "Pro matku je ze všeho nejhorší potrat. Je to jako byste přišli o život, který jste nikdy nepoznali, k němuž jste ani neměli šanci se přiblížit. Je to vlastně, jako byste ztratili kus sebe sama.
Ženy, které špenát jedí pravidelně, se spíš můžou dočkat bezproblémových porodů a mají méně potíží." Vhodné je dát si během týdne alespoň 3 - 4 poctivé porce špenátových listů nebo 3 sklenice špenátové šťávy.

Z odborného hlediska tu máme velice prosté vysvětlení. Díky vysokému obsahu kyseliny listové (194 μg/100 g), která nejenže má antianemické účinky, ale také zabraňuje vzniku některých poškození plodu, defekt míšní trubice, předčasné narození dítěte, případně potrat.

Špenát, hlávkový salát a řeřicha potoční, spolu s karotkou a zelenou paprikou, patří k zelenině s nejvyšším obsahem vitamínu C a E. Není-li tělo dostatečně zásobeno vitamínem E, vede to k potratům, impotenci a sterilitě.
Osobně nedoporučuji doplňovat vitamín E umělou cestou, jelikož jeho vstřebané množství je mizerné a neefektivní, zcela nesrovnatelné s využitelností přírodního vitamínu E. Nejlepším zdrojem tohoto vitamínu je olej z pšeničných klíčků.
Ve 100 g špenátu nalezneme cca 2mg vitamínu E, což je ale také krásná hodnota.
Ve 100 g oleje z pšeničných klíčků nalezneme úctyhodných 160 mg vitamínu E. K doplnění tohoto vitamínu stačí 8 g, což je 1/2 polévkové lžíce. O vitamínu E, kterému se přezdívá vitamín plodnosti, si můžete přečíst zde


Anemie:

Špenátová šťáva obsahuje příhodné množství železa, jež může napravit problémy spojené právě s chudokrevností. Obsahuje 2,71 mg železa ve 100 g špenátu, což je více než v mase. Někdo by mohl namítnout, že hemované železo z masa se vstřebává lépe. Ale naše příroda je velice chytrá a proto tomu nehemovanému železu ze špenátu přidělila taky pěknou dávku vitamínu C, který vstřebávání želez znásobuje. Ideální čas pro vstřebávání železa jsou dopolední hodiny.


Paradentóza:

Jinou cennou vlastností syrové špenátové šťávy je její účinek na zuby a dásně, neboť pomáhá zabránit paradentóze. Tato nemoc je mírná forma skorbutu (kurdějí). Příčinou je nedostatek takových prvků v těle, které se najdou především ve šťávě z karotky a špenátu. Krvácení z dásní a fibrinové znehodnocení zubní dřeně se staly jednou z nejrozšířenějších chorob, což se vysvětluje navyklou konzumací denaturovaných výrobků z obilovin, rafinovaného cukru a jiných méněcenných potravin a nedostatkem vitaminu C.

Po konzumaci špenátu, špenátových šťáv, ale i jiných ovocných kyselých šťáv, včetně vína se nedoporučuje čistit si zuby. Vlivem kyselin je sklovina zubů naleptána. Pokud si tedy tyhle dobroty dopřáváme večer před spaním, je lepší si zuby vyčistit předem.


Únava:

Ženy v důsledku své měsíční periody spotřebují mnohem více železa než muži. Z tohoto důvodu se u nich častěji dostavuje únava. Špenátová šťáva v kombinaci se stejným množstvím šťávy mrkvové nebo rajčatové poskytne ženskému organismu dostatek železa, které je předpokladem pro celkový nárůst tělesné energie.


Cholesterol:

Experimenty na zvířatech ukázaly, že proteiny ve špenátu zabraňují vstřebávání cholesterolu a žlučových kyselin. Proto jeho pravidelná konzumace pomáhá při snižování hladiny cholesterolu v krvi a měli by si ho dopřávat lidé s dispozicemi k onemocněním srdce a cév. 


Zrak:

Špenát obsahuje velkému množství luteinu a zeaxanthinu. Tyhle karotenoidy jsou potřebné ve žluté skvrně na sítnici zdravého oka. Žlutá skvrna (makula lutea) obsahuje vysokou koncentraci pigmentů: luteinu a zeaxanthinu. Tyto karotenoidní pigmenty mají schopnost pohlcovat modré světlo. Právě modrá část světelného spektra je pro buňky sítnice zvlášť nebezpečná a může je poškodit. Čím je koncentrace pigmentů v buňkách sítnice vyšší, tím je i lepší její ochrana. 
Studie prokázaly, že konzumace špenátu a vůbec potravin bohatých na lutein a zeaxanthin pomáhá zvyšovat hustotu pigmentu ve žluté skvrně. Tím se samozřejmě snižuje i riziko makulární degenerace.

Vrásky:

Tohle je velice zajímavé doporučení, s kterým nemám vlastní zkušenosti. Pokud to bude někdo na sobě aplikovat, poreferujte mi pak na FB. :-)

Do špenátové šťávy namočte vatový tampon a krouživými pohyby si s ním potřete místa okolo koutků očí, na čele, kolem ústa a na bradě. tento postup provádějte po dobu 5 minut, vždy ráno, když vstanete, a večer před spaním. Nakonec si vždy obličej opláchněte studenou vodou a pak do něj stejným způsobem vetřete šťávu z tomelu (kaki) nebo granátového jablíčka. Celá procedura vám pomůže vyhladit pokožku a také se s její pomocí zbavíte 40 až 60 % vrásek.


Zácpa:

Špenát je důležitá živina pro zažívací ústrojí, a to jak pro žaludek a dvanácterník, tak také pro tenké a tlusté střevo. Syrovým špenátem opatřila příroda lidstvo tím nejlepším organickým prostředkem k čištění, regeneraci a obnovování zažívacího ústrojí.
Asi půl litru správně připravené syrové špenátové šťávy denně odstraní často v několika dnech nebo týdnech i tu nejhorší zácpu.
K vyprázdnění zažívacího ústrojí se používají, bohužel, projímadla, aniž by někdo věděl, co se tím vlastně stane. Každé projímadlo dráždí svalovinu stěny střeva, a tím ho nutí k vyprázdnění. S vyloučením tohoto dráždidla jsou ze střeva vypuzeny i ostatní ve střevě se nalézající substance. Je všeobecně známo a praxí potvrzeno, že návyk používat projímadla z lékárny vyžaduje stále silnější dráždicí prostředky. Výsledkem ale není odstranění zácpy, nýbrž chronická nečinnost tkání, svalů a nervů střeva.
Projímadlo je dráždidlo, které sice odstraní část odpadových látek, ale vede postupně k degeneraci střeva.
Mimoto takové metody účinkují jen dočasně. Nedodávají žádné látky k regeneraci a opětovnému vybudování oslabené tkáně, svalů a nervů.
Projímadla, založená na účinku soli, pracují jinak. Solný roztok, který proběhne zažívacím ústrojím, přitáhne velké množství lymfy z lymfatického proudu. Čtvrtlitrová sklenice slané vody může například odstranit z tlustého střeva až 4 litry odpadu a otravných tekutin z lymfatického řečiště, které jsou velmi kyselé a nabity jedy. Jestliže se tato kyselá, jedovatá a tímto způsobem vyloučená lymfa nenahradí alkalickým (zásaditým) roztokem, jako například přírodní, syrovou ovocnou šťávou, následuje nedostatek vody v těle. Není-li postaráno o vyrovnání tekutin, pak se zbylé odpadové látky ze střeva vstřebávají zpět do lymfy, a tím se stav, který jsme chtěli odstranit, ještě zhorší.
Syrová špenátová šťáva však nečistí účinně jen dolní úseky střeva, ale celý zažívací kanál.
Špenát působí přírodní silou a opravuje přednostně ty nejzávažnější škody. Regenerační práce v těle nemusí být vždy postřehnutelné. I když se šťáva pije denně a třeba po dobu šesti až osmi týdnů, nemusí být výsledky zřejmé.
Považuje se za nevyhnutelné, aby se střevo alespoň jednou za 24 hodin vyprázdnilo, ačkoli normální, zdravé tělo vyžaduje dvě až tři vyprázdnění denně.

Špenát a Gersonova terapie:

Syrový špenát není v Gersonově terapii povolen. Vysoké množství kyseliny šťavelové zabraňuje vstřebávání některých potřebných živin.


*Methemoglobinémie u kojenců

Kojenci jsou v průběhu několika prvních měsíců života velmi náchylní k akutním otravám dusičnany, protože v jejich trávicím systému se může vyskytovat baktérie, která přeměňuje dusičnany na jedovaté dusitany (NO2). Dusitany reagují s hemoglobinem (který přenáší kyslík do všech částí našeho těla) a vzniká methemoglobin, který kyslík nepřenáší. Množství kyslíku přenášeného tělem klesá v závislosti na množství hemoglobinu přeměněného na methemoglobin. Jak úroveň kyslíku klesá, dítě se dusí. Tento stav se nazývá methemoglobinémií.
Nejviditelnějším příznakem otravy dusičnany je namodralá barva kůže, zvláště v okolí očí a úst. Tomuto jevu se říká cyanóza. Dítě s těmito příznaky by mělo být okamžitě převezeno do nemocnice. Lékař odebere vzorek krve, aby se ujistil, že dítě trpí otravou dusičnany. Vzorek krve takto postiženého dítěte má čokoládově hnědou barvu místo zdravě červené. Otrava dusičnany je léčitelná a ve většině případů se dítě zcela uzdraví. Je však důležité v případě problémů jednat okamžitě, protože bez lékařské péče může dítě zemřít.
Zhruba ve věku 3 měsíců se v žaludku dítěte zvyšuje množství kyseliny chlorovodíkové a tím dochází ke zničení většiny baktérií, které přeměňují dusičnany na dusitany. V době, kdy je dítěti 6 měsíců, je jeho trávicí systém plně vyvinutý a nezůstávají v něm žádné bakterie přeměňující dusičnany na dusitany. U starších dětí a dospělých jsou dusičnany absorbovány a vylučovány a methemoglobinémie u nich už dále nehrozí.



Použitá literatura:

  • MUDr. Ulf Böhmig - Přírodní léčitelství v domácí praxi - Knižní klub 1993
  • Jiří Janča - Co nám chybí
  • Sabine L. Schäfer, Barbara R. Messika - BARF - Zdravá výživa pro psa - Grada 2008
  • George D. Pamplona-Roger - Encyklopedie léčivých potravin - Advent-Orion 2005
  • Kraegen EW, Chisholm DJ, Young JD, Lazarus L. The gastrointestinal stimulus to insulin release. II. A dual action of secretin. J. Clin. Invest.. 1970, roč. 49, čís. 3
  • John Heinerman - Encyklopedie léčivých šťáv - Pragma
  • Dr. Norman W. Walker - Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy
  • MUDr. Igor Bukovský - Hledá se zdravý člověk - Advent Orion
  • tn.nova.cz
  • maminkam.cz
  • agronavigator.cz
  • gerson.org

Košík  

Nákupní košík je prázdny

0 Kč Celkem





Objednávka